Únor 2017

Dvanáct žádostí o ruku - interpals

26. února 2017 v 21:46 | Mudroočka |  zápisky
Ahoj lidi,

ráda bych vám sdělila svou velice zajímavou (negativně) zkušenost. Asi ve čtvrtek jsem si na blogu krasna.nova.cz přečetla článek o Interpals. Řekla jsem si, proč to nezkusit. A tak jsem si ještě ten samý den založila účet.
Vypsala, že mám zájem o přátelství a napsala o sobě pár řádků. Co na tom, že jsem na něm ztratila spoustu času. Ono mi to i psychicky ublížilo.
Začali mi psát samí 40letí muži. Psali mi, že mi chtějí líbat nohy nebo si mě dokonce vzít (dostala jsem 12 nabídek k sňatku za 4 dny: od Izraelce, Ukrajince, Itala, Španěla, Francouze, Američana, RusKY, Francouze, Dána, Poláka, Němce, Čecha... a to nikoho nezajímalo, že je mi třináct!). Nereagovala jsem. Nicméně jsem si připadala jako kráva.
To nejhorší přišlo, až když mi napsal jeden ,,15letý" kluk. Prvně jsem nereagovala, pak jsem ale nějak začala konverzaci.
Z toho patnáctiletého kluka se vyklubal 30letý muslim, který po mě neustále chtěl fotky. Když jsem úplně přestala odepisovat, nějak (opravdu netuším jak - neznal moje telefonní číslo, jméno, ani bydliště) si mě našel na Whatsappu a... píše mi pořád. Sice jsem si Whatsapp odinstalovala, ale on si pamatuje moje telefonní číslo. A... věřte mi, takové zprávy dokáží zkazit celý den. Vlastně jsem dneska měla sto chutí ,,vykoupat" se v Svratce.

Tímto vás chci varovat. Kašlete na nějaký sociální sítě. Začnete si tam s lidma, který by vám normálně byly odporný. A... to vám za to nestojí.

Co je nejdůležitější orgán?

19. února 2017 v 20:03 | Mudroočka |  téma týdne
Když jsem byla malá, rodiče mi říkali, že nejdůležitější orgán je srdce. To ono bije a jakmile se zastaví, je konec.

O pár let později jsme v Prvouce brali, že nejdůležitější je mozek, protože on říká srdci, aby bilo.

Teď zastávám názor, že NEJdůležitější orgán neexistuje. Jasně, mozek všechno řídí, ale k tomu potřebuje být okysličen. Kyslík se k němu dostane krví, kterou k němu ,,dostrká" srdce. Kyslík máme díky plicím. Krev musí být čištěna - ledviny. K tomu všemu potřebujeme energii (jídlo) - trávicí soustava. Plíce dýchají díky tomu, že se hrudní koš ,,otevírá" a ,,zavírá", takže svaly.
Pokud chceme ,,normálně" fungovat, potřebujeme smysly, pohyb a tak dále...

A navíc, všechno má svůj důvod. Takže kdybychom v našem těle něco nepotřebovali, neměli bychom to. Viz ocas...Mrkající Ale to už je o něčem jiném...

PS: už jsem se od orgánů dostala až k ,,jiným" částem těla

Na závěr přidávám citát, který se k tomuto tématu sice vůbec nehodí, ale mně se prostě líbí...

Nalezený obrázek pro važ si toho, co máš, protože

Tajemná noc - I.

18. února 2017 v 19:15 | Mudroočka |  Tajemná noc
,,Á... už je zase ráno?" Julie s nelibostí vstává.

Nejradši by se zahrabala 10 metrů pod peřinu. Do školy k otravným spolužákům se jí vůbec nechtělo. Vlastně oni nebyli otravní. Jen jí příliš nerozuměli. Julie vlastně vůbec nevěděla, proč jí připadá, že jí nerozumí. Celý její život jí připadal nijaký. Neměl směr, cíl, nic. Ne, že by nebyla šťastná. To ona byla. Byla vděčná za to, jak se má, jaká je, a tak. Ona jen nevěděla na co se těšit, proč žít.
No nic, musí vstávat. Nudná škola, nudné odpoledne, nudný večer, spát. A zase dokolečka. Prosila, by už její život dostal nějaký směr. Měla ve všem zmatek. V pokoji, hlavě, těle i aktovce. Přestávala se orientovat v sobě i ve svém životě...


Sotva vstala, brácha na ni křičí: ,,Ségra, pomoz mi s tím!". V rukou drží neudělaný domácí úkol. Julie se k němu unaveně šourá.
Brácha na Julii zděšeně pohlédne: ,,Ty jsi nějaká jiná. Máš... jiné oči. Co je s tebou?" Julie zabrblá něco o podrážděných očích z čoček a dál se tím nezabývá. Divné jí to začne být až když jí to řekne i jeden ze spolužáků...

Pokračování příště:)
 

Seznam příběhů

12. února 2017 v 13:16 | Mudroočka |  příběhy
Tento seznam se chystám doplňovat (pokud se mi podaří něco napsat)


Tajemná noc - úvod

11. února 2017 v 12:22 | Mudroočka |  Tajemná noc
Čauky,

strašně se mi líbí blogy, kde bloggeři píší příběhy na pokračování. Nejsem žádný ,,superspisovatel" a pokusy o to, něco napsat vždy ztroskotaly. Tentokrát jsem se ale rozhodla to změnit (stejně mi to asi moc dlouho nevydrží) a zkusím jeden takový příběh napsat. Miluju různé fantasy, nadpřirozené a ,,ťuklé" příběhy. Takže je možné, že to bude směs všech takových možných knížek, příběhů a filmů.

No, ale k věci...

Příběh bude o Julii. Obyčejné dívce co si touží najít kamarády a... plácá se životem.
Jeden jediný den jí však ten život celý změní...



Mudroočka

Správný kamarád?

7. února 2017 v 21:54 | Mudroočka |  zápisky
KONEC.

Toto jedno jediné slovo nás dělí od všeho a ničeho. Nejsem filozof, ani nějaký esoterik, ale občas mám otázky: ,,Co bude po smrti? Jaký je smysl života? Jak to všechno funguje?" Nevím.

Poslední dobou jsem strašně zmatená. Ve třídě je spousta skvělých lidí, ale já nevím, s kým se mám bavit. S jednou holkou je mi dobře, myslím, že ji zajímají moje názory a... prostě se mnou chce trávit čas. Bohužel to ale není ten typ člověka, kterému byste mohli říct nějaká tajemství. Alespoň tak mi to říká má intuice. A taky se - dle mého názoru - nedokáže pořádně uvolnit.

Nalezený obrázek pro kamarádi

Pak je tu druhá holka. Taky je strašně fajn. Jdou s ní dělat samé ,,kraviny", baví se s klukama a... takovou kamarádku jsem si vždy přála. Problém je v tom, že se se mnou nebaví až tolik, přesněji řečeno se mnou tráví čas, ale dívá se u toho do mobilu. Je to holka s těžkou minulostí. První člověk na světě, kterému jsem se mohla vypovídat ze svých problémů - od kterých se mi díky tomu ulevilo. Cítím k ní určitý ,,závazek" za to, že jsem se jí mohl svěřit.

Strašně ráda bych se bavila s oběma, vlastně s celou třídou. Ono to ale nejde, když je vás ve třídě třicet dva.

Asi tu píšu samé nesmysly, ale doufám, že se mi to napsáním sem celé vyjasní.

Strašně miluju uvolněný lidi, co dokážou blbnout. Zkrátka zůstanou navždy dětmi (viz film Hledání země Nezemě). Strašně moc bych chtěla být taková, uvolněná. S ničím si nedělat starosti, být v klidu... Ale jde to vůbec? Snad jo, možná stačí ,,jen" NEDĚLAT SI S TÍM STAROSTI.

Každopádně děkuji za přečtení, a zajímaly by mě vaše názory na mou situaci:-)


PS: mrzí mě, že už tolik nepíšu, ale mám teď strašně málo času:-(.

Mějte se skvěle

Mudroočka



zprostředkovatel obrázku: bing